[ Webhosting profitux.cz ]

Můj SE V630i a já aneb krátkodobé zkušenosti uživatele

Před několika dny jsem se stal majitelem tohoto zajímavého mobilu a tak bych se rád podělil o svoje zkušenosti s ním. Jelikož je to můj první mobil od tohoto výrobce, budou se některé kusy textu týkat všech mobilů od Sony Ericssonu.

Část první, hardware

Tělo telefonu tvoří jednoduchý obdélník se zaoblenými hranami. Nikde nejsou žádné výklopné či výsuvné mechanizmy, které zvyšují možnost poruchy telefonu. Avšak na tomto, z mého pohledu jinak dokonalém těle, se najde několik drobných nedostatků. První z nich je logo Vodafonu na zádech přístroje. Právě díky této vystupující červené kapce na bílostříbrném pozadí telefon nedrží položený na rovné desce, ale "viklá" se. Jinak jsou záda hezky rýhovaná, takže méně kloužou v ruce. Dalším problémem této strany telefonu je absence krytky fotoaparátu. Zná snad někdo rozumný důvod, proč ji výrobce právě v tomto modelu nepoužil? Nutno však dodat, že při slušném zacházení a nošení v pouzdře to nemusí být až tak velký problém. Po obvodu telefonu najdeme 4 tlačítka (zapínací, spuštění hudby, spoušť fotoaparátu a regulace hlasitosti), dále slot pro paměťovou kartu, konektor a LED diodu, kterou bohužel nelze vypnout. Kryt slotu paměťové karty je bohužel tvořen jen kouskem levně vypadající gumy, která se při častém výměně karty patrně brzy odporoučí do věčných lovišť. Proto bych uživatelům raději doporučil používat místo čtečky karet raději přímo telefon. Konektor je poplatný výrobci, takže se bohužel žádné standardizované řešení jako miniUSB nekoná. Naštěstí je v balení telefonu přítomen i synchronizační kabel, stejně jako sluchátka (též nemají standardní 2,5 nebo 3,5 jack) a paměťová karta o velikosti 256 MB. Zda je tato kapacita dostatečná, záleží na konkrétních potřebách uživatele. Pro fotky a java programy je tato kapacita více než dostatečná, vejde se na ni i několik hodin hudby, ale s žádným rozsáhlým archivem MP3 nepočítejte. Poslední důležitou součástí balení je síťová nabíječka, ke které prakticky není moc co dodat, snad jen že kabel by mohl být silnější. Osobně navíc stejně doma používám jinou, neoriginální. Ta má bohužel výkonnou svítivou LED diodu, takže v noci krásně osvětluje celý pokoj, kde se snažím spát. Takže jsem jí musel její světelné orgie zarazit několika (!) vrstvami lepicí pásky, protože nabíječku bez LED se mi nepodařilo sehnat.

Část druhá, firmware

Na úvod podotýkám, že používám firmware verze R1JC002. Připadá mi rychlý a až na pár detailů, kde patrně výrobce nemyslel hlavou, s ním nemám problémy. První šikovnou, leč trochu nedomyšlenou věcí je zobrazení stavu telefonu. Ten vyvoláte stisknutím některého z tlačítek regulace hlasitosti v době, kdy zrovna netelefonujete. Zobrazí Vám krátký výpis základních informací, mezi něž patří: Aktuální profil, model telefonu, volné místo v telefonu i na kartě, stav baterie v %, a čas budíku. Bohužel z mně neznámého důvodu se nachází stav baterie (pro mě ta nejdůležitější položka) až na druhé straně výpisu, kam se lze posunout stisknutím kurzorové klávesy dolů. Díky tomu není tento rychlý přehled až zas tak rychlý. Vyzdvihnout naopak musím možnost zálohovat telefonní seznam na paměťovou kartu, což považuji za báječný nápad. Ve chvílích nudy trochu zamrzí obsah složky hry. Obsahuje totiž jen 4 demoverze, což je docela ubohé. Na internetu sice existuje spousta freeware java her pro telefony, to ovšem výrobce neomlouvá ke snížení užitné hodnoty této položky. Zlatý had na Nokii 3310. Jedním z problémů mobilních telefonů bývá občas nastavení přístupu na internet pro příslušné programy. Zde musím říci, že se od dob mého starého Siemensu S55 udál velký skok vpřed. Stačilo nastavit pouze APN a programy jako JIMM nebo Oskárek okamžitě fungovaly, stejně tak integrovaný e-mailový klient. Zato editor sms zpráv by potřeboval trochu umravnit. Při psaní smsek totiž zaberou polovinu obrazovky pomocné ikony a na samotný text již tak nezbývá tolik místa na displeji.


Část třetí, komunikace s počítačem

Tuto část považuji za nejproblematičtější, neboť s komunikací s počítačem jsem se nejvíc nazlobil. Samotné upgradováni firmwaru telefonu je provedeno kvalitně a podle mého názoru je zvládne i poučený laik. Program vede uživatele krok za krokem, navíc i v českém jazyce. Kámen úrazu ovšem nastal u posílání dat do telefonu. Po připojení kabelu se telefon slušně zeptá, zda chci použít mód flash disku nebo telefonu. První položka je bezproblémová, druhá již méně. První věc, která mě zarazila je čas detekce telefonu programem Sony Ericsson PC Suite, která trvá na můj vkus příliš dlouho. Navíc mi pokaždé s oblibou zablokuje COM port, na kterém synchronizuji své PDA Palm TX přes Bluetooth. Pokud to ale člověk vydrží, odměnou mu bude možnost vytvořit si telefonní seznam na pohodlné klávesnici počítače, takže se člověk nerozpakuje doplnit kromě čísla i položky jako adresa, e-mail, atd. Jako nejjednodušší a nejlevnější u mě vyhrála volba vytvořit si kontakty v adresáři Outlook Expresu, který je integrovanou součástí Windows XP. Po synchronizaci jsem si navíc kontakty vyexportoval a zazálohoval.


Část čtvrtá, osobní zkušenost s reklamací u Vodafonu

Bohužel jsem první den provozu svého nového mobilu zjistil, že nelze zapnout technologii Bluetooth. Po krátkém dotazu na infolinku Vodafonu jsem jej odnesl na poštu a odeslal do příslušného servisu. Ač mi operátorka tvrdila, že mám počítat s celým měsícem na reklamaci plus dobu dopravy poštou, již za zhruba 14 dní mě čekalo na poště milé překvapení v podobě funkčního mobilu. Takže musím říci, že jsem se dočkal korektního jednání. Jedinou nevýhodou záruky telefonu tedy je, že se nemůžu zbavit například zvuku fotoaparátu přeflashovaním na jiný firmware. Po této operaci bych totiž o záruku přišel.
 

Autor článku: Libor Kosour

 
Veškeré informace obsažené v tomto textu jsou subjektivním názorem autora, se kterým autor stránek nemusí vždy souhlasit.
 

[ Parametry | Recenze | Články | Downloads | Nastavení | FAQ GuestBook Fórum | Screenshoty | Foto Kde koupit | Kontakt | Odkazy ] Snekac © 2007